Doma
V opičích horách jež Krušnými jsou
s temnými hvozdy,lukami i poli
tkanými stříbrem potoků hrou
jsem našel to, co sladce bolí.
Domove,domove, ty slastná touho
máš příchuť maliny i v dnešní čas.
Vracíš se na patro dlouho a dlouho
připomínkou srdci zas a zas.
Pro kouzla podivná stal jsem se stromem
jež kořeny s půdou je spjat.
Žena má souzená haluzky honem
chystá jak slavnostní svatební šat.
Přijde léto, i podzimní čas
jablka zlatavá v koruně září.
Studený vítr obejme nás
nechť se nám domove stále jen daří.
Lobo Gris